 |
Spolupráce českých měst se soukromým sektorem v oblasti cestovního ruchu
je zatím v příliš obecné rovině, spolupráce mezi jednotlivými městy i jednotlivými
institucemi veřejného sektoru je chaotická.
Řada strategií a analýz v našich městech je na velmi kvalitní úrovni. Chybí
jim však větší strukturovanost problémů, chybí vysvětlování (protože ne všichni
jsou odborníci na všechno a je třeba jednoduše a srozumitelně vysvětlit, co
očekáváme), je třeba naučit se spolupracovat atd.
Strategie není jen otázka rozumě investovat velké prostředky do geniálních plánů,
je třeba také umět vysvětlovat základní informace na nejnižších úrovních a dokázat
zapojit nejen ekonomy, finančníky a velkopodnikatele, ale také dát šanci i drobným
podnikatelům (kadeřnicím, majitelům drobných obchodů, kaváren ap.). Stručně
řečeno, přístup úřadu může probíhat na minimálně třech úrovních:
- pouze si všímáme, jak často nás všichni kritizují a jak na oplátku často my
(úředníci) jsme schopni kritizovat naše okolí,
- je ovšem možné také se více snažit vysvětlovat našemu okolí o co nám jde,
jaké jsou naše cíle a kam směřujeme,
- nebo jsme dokonce schopni být při vysvětlování natolik přesvědčiví, že naše
okolí (občané, podnikatelé atp.) je schopno (s ohledem na naše cíle) přicházet
s novými náměty a iniciovat okolí k zapojování do společných projektů.
Zatímco v západoevropských městech se setkáváme s druhým a třetím přístupem,
my jsme stále pouze u první varianty. Souvisí to i se skutečností, že nejde
pouze o vkládaní prostředků do reklamy na cestovní ruch. Velmi důležité je i
sledování efektivity reklamy a testování reklamních aktivit prostřednictvím
výzkumů.
Jestliže máme jednoznačně formulovány cíle pro naše aktivity v oblasti
cestovního ruchu, můžeme také vyhodnocovat naplňování těchto cílů a zlepšovat
a upřesňovat naše aktivity.
K velmi precizně definovaným a konkrétním závěrům v oblasti cestovního
ruchu došla v roce 1999 města sdružená v Eurocitties. Na semináři,
který se tehdy konal v Lyonu byly zformulovány následující okruhy:
1. Městský cestovní ruch mobilizuje všechny zúčastněné občany i podnikatele
k péči o návštěvníky.
2. I přes konkurenční vztahy mezi jednotlivými městy je třeba vytvářet komunikaci
a spolupráci (např. společná propagace).
3. Mezi veřejnými institucemi, soukromými hospodářskými organizacemi a občany
je třeba vytvářet partnerství.
4. Občané musí pochopit smysl a význam péče o návštěvníky, turisty.
5. Nejsilnější osobní dojmy získává návštěvník již v prvním okamžiku příjezdu.
Proto město musí být pro návštěvníky dopravně dostupné a prostorově uspořádané.
6. Město musí návštěvníkem poskytovat pestrou nabídku pro jednotlivé segmenty.
7. Město musí své turistické atraktivity rozvíjet (časově i prostorově), nesmí
vytvářet pouze 'turistická gheta'.
8. S tím souvisí i poskytování kvalitních služeb a zajišťování jejich flexibility
s ohledem na specifika konkrétních návštěvníků.
9. Turistická nabídka musí být naprogramována z hlediska obsahového i časového.
10. Turistická nabídka vzrůstá s vícejazyčným značením.
11. Důležitá je prezentace kulturního dědictví prostřednictvím moderně pojatých
muzeí (vstupenky pro celou nabídku muzeí). Důležitá je revitalizace a rekultivace
budov, které přestaly sloužit původním účelům. Důležité jsou i výjimečné příležitosti
a významné kulturní události a festivaly.
12. Uvážlivě rozšířit otevírací dobu obchodů, obchodních center i informačních
center.
13. Propagace je nejdůležitější částí marketingového plánu města. Musí informovat
o pořádání akcí, oživuje město, informuje sdělovací prostředky, umožňuje lidem
o těchto akcích hovořit a po létech na ně vzpomínat.
14. Internet musí umožňovat oboustrannou komunikaci.
15. Rozvoj turistiky ve městě předpokládá propojení, koordinaci a komunikaci
zájmů a cílů politických činitelů,ekonomických aktérů i občanů. Zejména na místní
úrovni je nutné přesvědčovat o oprávněnosti a návratnosti investic do městského
cestovního ruchu.
16. Je třeba sledovat i negativní dopady cestovního ruchu.
17. Je nutné města navzájem porovnávat, sledovat trendy a používat jednotný
systém statistického výkaznictví.
18. Evropská města místa spolu soupeří, místo aby vzájemně spolupracovala.
S ohledem na tyto konkrétní vyčerpávající okruhy se dají vystopovat ucelené
problémy, které se v jednotlivých uvedených okruzích často opakují. Především
jde o:
- cílové skupiny,
- srozumitelná prezentace cílů, vizí a strategií,
- výzkumy,
- základní statistické údaje (vyhodnocování),
- spolupráce mezi veřejnou správou a podnikateli,
- projekty.
Tyto problémy jsou součástí vzájemně propojeného celku. Pro zjednodušení a větší
vysvětlení se nyní jednotlivé problémy pokusíme popsat odděleně.
1. Cílové skupiny
Můžeme počítat především s pěti základními cílovými skupinami:
úřady,
veřejné organizace,
podnikatelé,
místní občané a
návštěvníci, turisté.
Každá z uvedených cílových skupin má svoje vnitřní specifika. Má také vnější
rozdíly závisející na potřebách města a na zájmech návštěvníků. Jednotlivé skupiny
nejsou izolovány, ale vždy spolupracují a jejich náměty i aktivity se vzájemně
propojují.
2. Srozumitelná prezentace cílů, vizí a strategií
Většina strategií v městech ČR více či méně zůstávají u prvního kroku
na cestě k tvorbě strategie. Usilují o popsání základních problémů, ale
chybí jim statistiky, postrádají vhodná a srozumitelná vysvětlování svých záměrů,
od obecných záměrů neumí přejít ke konkrétním a postupným počinům - plánům,
cílům a konečně jasným úkolům.
Příklady z nejrůznějších strategií v západoevropských městech dokládají,
že:
1.Zahraniční města mají tytéž problémy jako naše města. Nenechávají však tyto
záležitosti pouze na odbornících a představitelích veřejné správy, ale snaží
se (právě díky racionálním argumentům) učinit i občany a podnikatele
města spoluzodpovědnými za přijatá řešení.
2. Tvorba dílčích i komplexních vizí není záležitostí pouze vyvolené skupinky
vševědoucích prognostiků, ale jedná se o výsledek systematické a dlouhodobé
práce. Mohli bychom říci, že jde o způsob práce veřejné správy, která jak na
centrální úrovni, tak i na úrovních jednotlivých měst a obcí dokáže systematicky:
- shromažďovat a publikovat statistiky, informace a argumenty,
- zapojit veřejnost i podnikatele a
- předcházet problémům.
3. Radnice tím, že monitorují stav a vývoj nejrůznějších konkrétních jevů a
problémů, získávají údaje, z nichž mohou následně vytvářet časové řady
statistických ukazatelů, kterými potom, když je to potřeba, s minimem nákladů,
objektivně a rychle vyjádří situaci ve městě i její vývoj. Mohou i doložit efektivitu
realizovaných opatření. Rovněž je jasné, že mnohé argumenty a informace přejímají
z fungujících celostátních odvětvových statistik a vše nasvědčuje tomu, že sběr
těchto informací není bezúčelný, že existuje spolupráce mezi poskytovateli
informací a těmi, kteří je využívají nebo mají zájem, chtějí je využívat.
4. S přípravou koncepcí výrazně pomáhají profesní sdružení.
V případě dopravy v anglických městech je to například sdružení dopravců městské
hromadné dopravy, které má dokonce registrovanou ochrannou značku TRAVELWISE
(http://www.travelwise.org.uk, http://www.travelwisenet.com) .
3. Výzkumy
Zatímco naše výzkumy zaměřené na cestovní ruch a vše co s tím souvisí se
teprve začínají rozjíždět, výzkumy v zahraničí jsou prováděny systematicky
a dlouhodobě.
Systematičnost v západoevropských městech se projevuje:
- systematickým výběrem respondentů,
- výběrem míst, kde jsou respondenti dotazováni,
- dobou dotazování, respektive sledováním různých ročních období,
- možnosti opakování výzkumu,
- výběr tazatelů s ohledem na cíle a zaměření výzkumu,
- sledování kvalitativních ukazatelů pro další hodnocení,
- vytváření námětů pro další rozvoj,
- vyhodnocování námětů s ohledem na řešení nových řešení.
4. Základní statistické údaje
S výzkumy veřejného mínění bezprostředně souvisí sledování statistických
údajů v oblasti cestovního ruchu i v oblastech souvisejících. Statistika
je snad nejdůležitějším podkladem pro jakékoli úvahy pro cestovní ruch.
Je to především veřejná správa, která usiluje o shromažďování statistických
údajů. Kromě toho jsou velmi důležité statistiky, které poskytují i nejrůznější
občanská sdružení a profesní organizace, mající svoji prestiž. Nejde jen o jakousi
vstupní myšlenku, důležité je také přesvědčit co nejvíce obcí, měst či regionů
zapojit se do společné práce. Nezůstává pouze u shromažďování. Veřejná správa
musí údaje systematicky poskytovat a nabízet podnikatelům. Nestačí, že informace
o likvidaci odpadů sleduje a vydává sdružení, jehož členy je pouze několik měst.
Podobně pokud město průběžně sleduje dopravní průjezdnost jednotlivých motorových
vozidel na svých komunikacích, mělo by tyty informace poskytovat zájemcům. Například
naši podnikatelé tyto konkrétní informace velmi těžko získávají, a pokud se
jim to vůbec podaří, jsou nuceni za ně (někdy i neúměrně) zaplatit. Města ve
Velké Britanii či ve Skandinávii tyto informace poskytují systematicky a zdarma.
5. Spolupráce mezi veřejnou správou a podnikateli (obecněji)
Ve spolupráci mezi podnikateli a veřejnou správou nelze očekávat okamžitý zisk.
Každý musí nejprve do společného projektu něco investovat, přinést, dokázat,
že mu na výsledku opravdu záleží, že je ochoten na sobě pracovat. Jednoduše
můžeme shrnout, že spolupráce může probíhat v jednoduchých projektech nebo
v projektech, které jsou vytvářeny dlouhodobě a jejím cílem je iniciování
nových příležitostí.
6. Projekty - konkrétní aktivity
Je třeba si uvědomit, že prostřednictvím projektů, které jsou určeny pro nejrůznější
cílové skupiny
je nezbytné systematicky prezentovat výchozí hodnoty, vize a strategie,
je důležité jaké tyto projekty přinášejí výhody pro úředníky,
je důležité jak srozumitelné jsou projekty pro občany i podnikatele,
zda je možné na vhodných místech získat další srozumitelné informace,
či zda jsou k dispozici vhodné sdělovací prostředky.
|
|
