Z výsledků našich výzkumů jednoznačně vyplývá, že občané hodnotí svoji informovanost o hospodaření obce velmi špatně. Daleko zajímavější však byly výsledky našeho loňského kvalitativního šetření mezi zastupiteli a pracovníky radnic měst ČR (zhruba pětinu vzorku tvořili i zástupci místních neziskových organizací). V části zaměřené na hospodaření obce jsme zjistili, že 69 % dotázaných odborníků považuje hospodaření města za průhledné a 31 % to nedokáže posoudit a dále, že 67 % dotázaných si myslí, že jsou jasná pravidla pro rozdělování financí a hospodaření s majetkem a 33 % nedokázalo tuto skutečnost posoudit. Z toho je patrné, že ani ti, kteří mluví do hospodaření obce nejvíce, nejsou zcela přesvědčeni o průhlednosti hospodaření, ani o jasnosti pravidel.

Jedním z velkých nedostatků zveřejňovaných rozpočtů je fakt, že občan nemůže částky, které z rozpočtu vyčte s ničím porovnat. Složitost příjmové i výdajové stránky rozpočtu neumožňuje často ani zkušenému pozorovateli rozklíčovat, zda ta či ona částka přichází či odchází z rozpočtu proto, že jde o samosprávné přání radnice (zastupitelů) či jde jen o 'státosprávní transfer'.
Jeví se nám také velice vhodné částky 'nominální' přepočítat na vhodnou měrnou jednotku (např. na obyvatele). Potom úplně jinak vypadá srovnání rozpočtu Karlových Varů a Prahy - při srovnání nominálních objemů rozpočtu má Praha rozpočet zhruba 36 krát větší, pokud uděláme přepočet na obyvatele, je Praha silnější zhruba jen o 60 %.
Přepočítávání na měrnou jednotku však také musí být děláno s určitou logickou návazností, například v jednom z rozpočtů jsme objevili náklady na údržbu komunikací přepočtené na měsíce (jistě lákavé jednoduchostí výpočtu), ale daleko lepší by bylo provést přepočet na metry čtvereční či 'běžné'.
Takto zpracované rozpočty by mohly být jedním z motivů pro občany, aby se začali představitelů radnice ptát, proč stojí stejná (podobná) činnost v různých obcích různě.